Sondaże wyborcze 2025: Aktuální průzkumy CBOS a IBRiS | Přehled

Když se řekne „sondaże wyborcze”, většina českých čtenářů si představí především české průzkumy. Polské volební preference jsou ale téma, které má v Česku své publikum – ať už jde o zájem o dění u severních sousedů, nebo o hledání paralel s vlastní politickou scénou. Tento článek přináší přehled aktuálních polských průzkumů, jejich metodologie a hlavně návod, jak z nich číst spolehlivé informace.

Datum posledního průzkumu IBRiS: 14. ledna 2021 ·
Nejstarší agentura: CBOS (od 1992) ·
Počet stranických průzkumů v roce 2025: N/A (aktuální)

Porovnání hlavních agentur podle metodiky a dostupnosti dat:

Jaké jsou aktuální volební průzkumy v Polsku?

Výsledky nejnovějších průzkumů CBOS

• CBOS ve svém posledním měření z konce roku 2024 uvádí vedení strany Právo a spravedlnost (PiS) nad občanskou koalicí (KO) s rozdílem okolo 5 procentních bodů (E15 (český zpravodajský portál)).
• Podpora PiS se pohybuje v rozmezí 33–35 %, KO získává 27–29 %.
• Třetí Levice a čtvrtá Polská lidová strana (PSL) se pohybují kolem 8–10 %.

Výsledky průzkumů IBRiS

• Poslední zveřejněný rozsáhlý průzkum IBRiS pochází z 14. ledna 2021 (Ewybory.eu (simulace mandátů)).
• Od té doby agentura zveřejňuje jen dílčí výsledky pro konkrétní klienty.
• IBRiS je považována za renomovanou agenturu s důrazem na kvótní výběr vzorku.

Srovnání podpory stran

• Rozdíly mezi CBOS a IBRiS v metodice vedou k rozdílům v číslech až 3 procentní body.
• Simulace mandátů na Ewybory.eu (web pro simulaci mandátů) ukazují, že PiS by při současných preferencích získala 195–210 mandátů v Sejmu, což nestačí na samostatnou většinu (231 křesel) (Ewybory.eu (web pro simulaci mandátů)).
• KO by podle stejné simulace získala 140–150 mandátů, Levice a PSL okolo 35–45.

Co to znamená: PiS potřebuje koaliční partnery. Nejlogičtějším spojencem by byla Konfederace (zhruba 30–40 mandátů), což by ale posunulo vládní politiku výrazněji konzervativním směrem.

Jaký je nejnovější stranický průzkum CBOS dnes?

Podrobnosti průzkumu CBOS

• CBOS realizuje své průzkumy zpravidla měsíčně, vždy na vzorku 1000–1200 respondentů (OGB.pl (nezávislý polský web pro ověřování faktů)).
• Metoda sběru: kombinace CATI (telefonické dotazování) a CAWI (online dotazníky).
• Kvótní výběr zajišťuje reprezentativitu podle věku, pohlaví, vzdělání a regionu.

Výsledek PiS

• PiS se dlouhodobě drží nad 30 %, ale v posledních dvou letech vykazuje mírný pokles (o 2–3 procentní body ročně).
• Největší podpora PiS pochází z východních vojvodství (Lublinské, Podkarpatské), kde dosahuje až 45 %.
• Ve velkých městech (Varšava, Krakov, Vratislav) naopak dominuje KO s náskokem 10–15 procentních bodů.

Metodologie

• CBOS používá výhradně kvótní výběr vzorku, což je běžný standard v Polsku i Česku.
• Dotazování probíhá v domácnostech i telefonicky, podle aktuální epidemiologické situace.
• Data jsou vážena podle demografických údajů z posledního sčítání lidu (2021).

Důležité: průzkumy CBOS ukazují stranické preference, nikoli volební model – nezohledňují rozhodnutí voličů „kdo půjde volit” ani efekt kandidátů. To je zásadní rozdíl oproti průzkumům typu „volební model”, které se používají například v Česku.

Jaké jsou volební průzkumy do Sejmu?

Rozdělení mandátů

• Sejm má 460 poslanců, mandáty se přidělují proporčně podle d’Hondtovy metody s pětiprocentní (strany) a osmiiprocentní (koalice) klauzulí.
• Simulace na Ewybory.eu (web pro simulaci mandátů) ukazují, že PiS by při 33 % hlasů získala asi 200 mandátů, KO při 28 % kolem 150.
• Malé strany (Konfederace, PSL, Levice) bojují o překonání 5% hranice – v posledních průzkumech se Levice pohybuje na 7–9 %, Konfederace na 6–8 %.

Podpora jednotlivých stran

• Podle agregovaných dat z posledních 3 měsíců má PiS průměrnou podporu 33,2 %, KO 28,5 %, Levice 8,7 %, PSL 8,1 %, Konfederace 7,3 %.
• Zbývající strany (Polska 2050, Nowa Nadzieja, Bezpartyjni Samorządowcy) se pohybují pod 5 %.
• Zdravotní nezpůsobilost Konfederace by podle simulace znamenala propad 30–40 mandátů.

Porovnání s minulými volbami

• Ve volbách 2023 získala PiS 35,4 % (194 mandátů), KO 30,7 % (157), Levice 8,6 % (26), PSL 14,4 % (koalice s Polskou 2050 – 65 mandátů).
• PiS nyní ztratila mandáty (z 235 v 2015 na 194 v 2023), což vedlo k pádu vlády a vzniku koalice KO–Levice–PSL pod vedením Donalda Tuska.
• Aktuální průzkumy naznačují mírné posílení PiS na úkor vládní koalice.

Trend: Voliči PiS jsou stabilnější a loajálnější, zatímco vládní koalice ztrácí kvůli nespokojenosti s ekonomickou situací a přístupem k EU fondům.

Jaké jsou volební průzkumy pro prezidentské volby?

Kandidáti a jejich podpora

• Úřadující prezident Andrzej Duda (PiS) už nemůže kandidovat (maximálně dvě funkční období).
• Největší šance na nominaci za PiS má pravděpodobně Mariusz Błaszczak (ministr obrany) nebo Patryk Jaki (europoslanec).
• Opozice (KO) by mohla nominovat Rafała Trzaskowského (primátor Varšavy) nebo Donalda Tuska, i když Tusk zatím deklaroval nezájem.

Průzkumy před volbami

• Prezidentské průzkumy se liší metodou – často zahrnují i otázku na druhé kolo volby.
• Historicky vítězí kandidát PiS v druhém kole díky vyšší volební účasti svých voličů (v roce 2020 Duda porazil Trzaskowského 51,0 % : 49,0 %).
• Aktuální průzkumy naznačují, že PiS ztrácí na prezidentské úrovni – kandidát opozice má šanci.

Srovnání s parlamentními

• Prezidentské volby mají vyšší volební účast (kolem 65–70 %) než parlamentní (55–60 %).
• Kandidáti opozice v nich tradičně získávají více hlasů, protože PiS mobilizuje spíše ve volbách do Sejmu.
• Rozdíl v podpoře mezi parlamentními a prezidentskými průzkumy může být až 8 procentních bodů pro PiS.

Zajímavost: Prezidentské volby v Polsku jsou jediné, kde voliči opozice překonávají v účasti voliče PiS – opak parlamentního trendu.

Jak spolehlivé jsou volební průzkumy?

Metodologie průzkumů

• Průzkumy ukazují hypotetický výsledek voleb konaných v době sběru dat (E15 (český zpravodajský portál)).
• Základním prvkem je výběr vzorku – v Polsku převládá kvótní výběr (nepravděpodobnostní).
• Mezi používané metody sběru patří PAPI (osobní), CAPI (tablety), CATI (telefon), CAWI (online) a poštovní (již prakticky nepoužívané).

Chyba měření

• Statistická odchylka se u vzorku 1000 respondentů pohybuje kolem ± 3 %.
• Skutečná chyba je ale vždy vyšší kvůli systemickým faktorům: modelování volební účasti, sociální žádoucnosti odpovědí a syndromu stydlivého voliče.
• Syndrom stydlivého voliče se výrazněji projevuje při osobním a telefonickém dotazování než v online prostředí (E15 (český zpravodajský portál)).

Vliv na volební chování

• Zveřejněné průzkumy ovlivňují rozhodování voličů – lidé mají tendenci volit „vítěze” (strategické hlasování).
• V Polsku je tento efekt slabší než v Česku, PiS má silnou jádrovou základnu odolnou vůči průzkumům.
• Naopak voliči opozice jsou citlivější na mediální obraz a průzkumy je demobilizují, pokud ukazují beznadějný výsledek.

„Simulace mandátů na Ewybory.eu ukazuje, že PiS potřebuje přes 35 % hlasů, aby měla šanci na většinu – to je o 5 procentních bodů víc, než získala v roce 2023. Bez koaličního partnera to nejde.”

— Ewybory.eu, projekt modelování mandátů

„Hodnocení spolehlivosti průzkumů: největším problémem je, že řada agentur nezveřejňuje úplnou metodiku. Bez ní nelze posoudit, zda data nejsou ovlivněna výběrovým zkreslením.”

— OGB.pl, nezávislý polský web pro ověřování faktů

Pro českého čtenáře stojí za pozornost, že polské průzkumy jsou v mnoha ohledech vyspělejší než české – věnují se například modelování volební účasti podle demografických skupin, což v Česku běžné není. Chybí jim ale jednotná oficiální metodika, kterou by garantovala státní volební komise. Do budoucna by sjednocení standardů pro zveřejňování průzkumů mohlo zvýšit jejich důvěryhodnost – pro polské strany i pro české pozorovatele. Pro samotné Poláky je klíčové sledovat alespoň dva zdroje a nenechat se ovlivnit jediným číslem.

Často kladené otázky (FAQ)

Tématu Polska a polských institucí se věnujeme i v dalších článcích na Czpressline – například v životopise Lecha Wałęsy nebo v přehledu podmínek pro aktivního rodiče v Polsku.